„ … „Ale co by o nás řekla Evropa, prosím vás?“

4. 03. 2015 12:45:21
"Zato teď o vás náramně hezky mluví! Kdyby záleželo na mně, zmlátil bych taky celou Evropu.“ Neudržel jsem se a propukl v smích. "Za co se chcete tak přísně vypořádat s Evropou, Vaše Excelence?“

"S Evropou? Proboha, copak má ta stará hříšnice na kontě málo nespravedlnosti a přečinů? Marnotratnost, floutkovství, útočnost, a co dělných rukou bylo kvůli té její zatracené civilizaci odtrženo od pluhu a ničí státní výzbroj – aby jí nebylo za co napráskat! Pořádně napráskat by potřebovala!“

"Jenom jestli se dá.“

"Hlouposti! To se ví, pozvat ji k tomu diplomatickou cestou, tak se nedá, ale vykřičet to po celém Rusku ... Vytáhneme s větvemi jako Birnamský les a všechny přepereme, Slovany osvobodíme, dobudeme Cařihrad, ustavíme Pařížskou gubernii a šuškálka Děrgalského tam dosadíme jako gubernátora.“

"Na Pařížskou gubernii snad už je zbytečné myslet, když tam hospodaří Bismarck a Moltke.“

"Co jsou zač ti vaši Bismarck a Moltke?“

"Geniální lidé.“

" Nesmysl, prosím vás, všechny je porubáme"

Zapochyboval jsem o tom a vyzdvihl skvělou organizaci německých branných sil a vzdělanost jejich velitelů.

"Nesmysl,“ ohradil se generál. „Ať jsou sebemoudřejší a sebeučenější, my je stejně porubáme.“

"Ale jak?“

"Tak, že oni tam s těmi svými mozky a tituly všecko vypočítají , a my jim vyvedeme takovou hloupost, že zůstanou stát s otevřenou hubou. Tam, kde bychom měli podle jejich propočtů být, nikdo z nás nebude, a kde nás budou nejmíň čekat, tam se zčistajasna objevíme, porubáme je a do Berlína dosadíme za gubernátora Děrgalského. Jakmile půjde diplomacie stranou, ihned je porubáme. Ech ti diplomati! Dřepí a zhlížejí se ve svém kalamáři jako Narcisové, zatímco aktivní generálové plesnivějí a otékají z hladu.“ Nikolaj Semjonovič Leskov: Fatální dobrodružství strýce Oresta, Lidové nakladatelství, vydavatelství Svazu československo-sovětského přátelství, Praha, 1981,Str.160-161

Číst klasiky není ztracený čas. Ale k tomu asi musí člověk dojít. To nejde vnutit. Klasika je prostě něco, co, jak s údivem zjišťujete, je aktuální pořád. Nejlepší objevy (a možná jediné) jsou nečekané. Jako v šachu braní en passant, mimochodem. Jdete a přitom, volitelně, berete. Kdysi jsem si pustila rádio a tam byla jakási hra. Poslouchala jsem s čím dál větším zájmem. Bylo to opravdu aktuální. Teprve na konci jsem zjistila, že to byl Ostrovský. Podobně jsem objevila Čechova. Náhodou, když jsem neměla co poslouchat k žehlení. A byla jsem překvapená. Ne, že bych o existenci Čechova nevěděla. Ale škola mi vzala jakoukoli chuť něco z něho číst. Potom jsem přečetla snad všechny jeho povídky, slyšela jeho hry. Silně na mně zapůsobil Pavilon č.6. Když jsem si listovala v Leskovovi, překvapilo mě, jak trefné jsou jeho postřehy. Mám ho už mnoho let; to, co se mi zdálo trefné, mám označené. Ale zjišťuji, že s věkem se rozsah toho označeného zvětšuje. A objevuji tedy pasáže, kterých jsem si předtím nevšimla.

Tenhle blog a mnoho dalších mám rozepsaný už několik dnů. Včera jsem si koupila Respekt 10/2015, stačila ho zatím jen prolistovat a přečíst dva články. Putinův hlas v Česku a Tvůrci ruské duše (recenzi knihy Martina C.Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity). Tou knihou jsem už listovala v knihkupectví. V recenzi (jejím autorem je Martin M.Šimečka) mě zaujala tato pasáž, cituji: „ ...Pro čtenáře, který strávil mládí četbou Dostojevského či Tolstého a z jejich knih si vytvářel představu o Rusku, má Putna doporučení číst neprávem opomíjené další autory: od Nikolaje Leskova přes Ivana Turgeněva až po filozofa Nikolaje Berďajeva nebo třeba současného spisovatele Vladimira Sorokina . ... “ Sorokin občas do Respektu píše. Jeho knihy Telurie a Deník opričnika jsem nečetla jen proto, že mám rozečtené dříve koupené zajímavé knihy. Čtu hlavně anglicky a to mi trvá déle než česky. Má to ale zase tu výhodu, že jak má každá kniha jinou slovní zásobu, člověk musí hledat a víc přemýšlet. Pochopit kulturní podhoubí, souvislosti. Angličtina je jazyk rychle se vyvíjející.

I já si myslím, že existuje víc nedoceněných ruských (a sovětských) spisovatelů. A číst je není ztráta času. Slepota není dobrá. Ani slepá láska. Ale ani slepá nenávist. Poznat, pochopit a podle toho jednat. Pravda, Rusko je jaksi mimo, moc se o něm, kromě výbojů, neví a nezajímá, pozornost je obrácena k Západu. Teprve když se něco děje, obrací se pozornost, s překvapením, na Východ. Možná proto je to překvapení, po dlouhé době, kdy se nic moc tragického nedělo. Prostě Rusko je taková černá skříňka. Neví se, co do ní vstupuje. Občas, právě v těch excesech, se ví, co z ní vystupuje. Z toho se usuzuje, jak to tam funguje. Protože Rusko bylo a je uzavřený systém. A zřejmě i bude. Z hlediska termodynamiky je uzavřený systém systém, který nevyměňuje s okolím hmotu ani energii. Možná proto se ty excesy podceňují. Myslím, že to není náhoda. Že spodní vody historických souvislostí budou tyhle excesy přinášet pořád. Snažím se vnímat Rusko objektivně. A nemám z toho dobrý pocit. Mám obavy. Z dalšího vývoje a směřování Česka. Zažila jsem 21.srpen 1968, shodou okolností v Železné Rudě, na hranicích. Na mé první dovolené v životě. Co se děje, jsme se dozvídali z vysílání londýnského rozhlasu, český nevysílal. A po mnoha letech jsem zažila odchod ruských vojsk. To už zprostředkovaně, z médií.

Leskova jsem objevila už před mnoha lety. Kniha, ze které jsem citovala, vyšla v roce 1981 a vydalo ji vydavatelství Svazu československo-sovětského přátelství. Nedá se tedy podezírat z podvratných úmyslů (sebe) poškozování. Citovala jsem z ní už dříve, viz můj blog zde A jaký byl mýval? , publikováno 7.11.2011. Nikolaj Leskov se narodil 4.(16.) února 1831, v úřednické rodině. Zemřel 21.února (5.března) 1895. Z doslovu: „ ... Díky strýci, který byl profesorem medicíny, se seznámil s kyjevskou inteligencí. Velkou důležitost pro Leskova jako autora mělo několikaleté zaměstnání u obchodní společnosti . Procestoval celou Rus a důkladně poznal všechny problémy hospodářské, sociální a kulturní. Odtud vedle zážitků z vesnického dětství a z pobytu v Kyjevě čerpá impulsy Leskovova tvůrčí fantazie....“


To be continued.

Pokračování příště.


Autor: Pokorná Mirka | středa 4.3.2015 12:45 | karma článku: 10.92 | přečteno: 708x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 547 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 229 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 697
Snažím se žít, neudílet nevyžádané rady,... Prošla jsem pár místy a profesemi. Nebyla jsem nikdy v žádné politické straně. Část toho, co mě zajímá a napadá, publikuji tady.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...