Fotka by stačila/26. Co vynalezly ženský?

Slyšela jsem občas. Nevím o moc vynálezech nebo objevech. Samozřejmě vím, že vynálezci nutně nemuseli být vysokoškolsky vzdělaní. Nebyla to podmínka nutná ani postačující. Ale některé činnosti vzdělání usnadňuje. Otevírá i cesty ke kontaktům. A některé činnosti (pitvání mrtvol) asi dost dobře jedinec konat nemohl. Chci jen ukázat a fakty doložit, že odpor proti vzdělání žen jako bráně k některým činnostem, byl silný. Nejen u nás. I když myslím, že české země a Morava se bránily dlouho. Ale vývoj jednoznačně, i když pomalu, směřuje k vyrovnávání šancí.

Vzdělané ženy jsou jako z  legend. A ještě hodně zamlžených. Jako jistá Hypatia z Alexandrie, která žila v letech 350-414 n.l. Ta je někde líčena jako matematička a filosofka, někde splývá s křesťanskou mučednicí. Viz net, kde je o ní pár zmínek.

Jen pro zajímavost, kdy byly založeny nejstarší univerzity na evropském kontinentu. A kdy na nich začaly studovat ženy. Je to skoro jako pronikání do uzavřených společností.Myslím, že i to přispělo k tomu, že jsou ženy podceňovány, a to i dnes. A samy to převzaly a podceňují se. Nebo, v trochu lepším případě, jsou k sobě nadměrně kritické a jejich sebedůvěra je malá. V každém případě, většinou se povzbuzuje jen každá sama. Muži mají své starší příznivce, kteří jim nabízí podporu. Odměnou za uznání až vzhlížení, a to pokud možno nekritické; případů je dost i dnes. U žen to není moc známo a bylo by to asi spojeno s mileneckým vztahem.

• 1088   Bologna, Itálie          Università di Bologna
• 1150    Paříž, Francie             Université de Paris      
• 1167    Oxford, Anglie            University of Oxford
• 1175    Modena, Itálie            Università degli Studi di Modena e Reggio Emilia
• 1209    Cambridge, Anglie      University of Cambridge

To jsou nejstarší univerzity na evropském kontinentu.

První univerzita v českých zemích a na Moravě, Univerzita Karlova, byla založena v roce 1348. Jestli dobře počítám, byla 18.nejstarší v Evropě.

První žena v historii vystudovala univerzitu v roce 1678. Tedy 590 let od založení první univerzity na evropském kontinentu. Byla to Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, doktorka filozofie na univerzitě v Padově.

V českých zemích, [22]:

• Na začátku 70.let 19.století studovaly vysokou školu první ženy z českých zemí. Ve Švýcarsku. V Rakousko-Uhersku jim to nebylo umožněno. J.Kurková studovala filozofii, ale před ukončením studia zemřela. Za svízelných okolností dostudovaly medicínu Anna Bayerová a Bohuslava Kecková.  Ale Rakousko-Uhersko jejich diplomy neuznalo. Teprve v roce 1892 získala Anna Bayerová místo stálé lékařky v Bosně a Hercegovině, kde léčila zejména muslimské ženy. O rok později nastoupila na její místo B. Kecková.
• “Od roku 1878 byly ženy oficiálně připuštěny k maturitám na chlapeckých gymnáziích, ale škola, která by je k maturitě připravila, neexistovala” [22]
• “Na 10 000 zaměstnaných žen v roce 1880 připadlo jen 33 učitelek nebo vychovatelek veřejných ústavů, 30 zdravotnic a 7 umělkyň, spisovatelek nebo redaktorek.” [22]
• 1890 byl iniciativou E. Krásnohorské ustaven spolek Minerva s úmyslem “otevřít dívčí gymnázium jako nezbytný předpoklad přístupu žen na vysoké školy.  … Petice k Říšské radě (Reichsrat), sepsaná Krásnohorskou a publikovaná v Ženských listech, která obsahovala i požadavek přijímání žen na vysoké školy  a jejich přístupu k zaměstnáním vyhraženým jen mužům, měla obrovský ohlas. Mezi 4 810 podpisy na její podporu byla nejen jména předních představitelů české inteligence, ale i členek ženských organizací z českých zemí, Bulharska a Maďarska. … V důsledku silného celospolečenského tlaku a politické podpory zejména některých českých členů Říšského sněmu byla zastaralá legislativa změněna a již v září 1890 mohlo překročit 51 studentek brány Minervy, prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě. Podle vzoru Minervy vzniklo v roce 1892 dívčí gymnázium ve Vídni. Prvních 16 minervistek maturovalo roku 1895 na Akademickém gymnáziu, přičemž musely splnit podstatně těžší požadavky než jejich chlapečtí vrstevníci.
• Teoreticky již nic nebránilo vysokoškolskému studiu žen, neboť existoval nikdy nenaplněný ministerský dekret z roku 1878, jenž povoloval ženám návštěvy 'pro ženy vhodných' vysokoškolských přednášek, nicméně pět dívek, které žádaly lékařskou fakultu pražské univerzity o povolení studovat, bylo odmítnuto. …
• 1900 Osm českých žen absolvuje filozofickou fakultu české univerzity, vesměs s učitelskou aprobací pro různé obory přírodních věd. …
• 1901 Doktorská promoce M.Z.Baborové na filozofické fakultě české univerzity (hlavní obor zoologie), téhož roku získává doktorát matematiky M.Fabiánová.
• 1902 Na farmaceutické fakultě české univerzity promuje osm žen.”[22]
• 1902 A.Honzáková promuje na lékařské fakultě české univerzity jako první žena. Co tomu předcházelo, parafrázuji a “cituji”z [25]:
• Maturovala s vyznamenáním, na studia medicíny se přihlásila v roce 1895. Profesoři české lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity byli většinou ostře proti. Proto se spokojila s přijetím na pražskou německou lékařskou fakultu.
• Po třech letech už přijímaly studentky i české fakulty. Studovat sice mohly, ale zkoušky skládat pořád ještě nesměly. „Možná ještě horší však byly výpady, kterých se studentce dostalo jak od profesorů, tak od některých spolužáků. Spolek mediků se ostatně nechal slyšet, že 'žena má přece lehčí mozek a méně krvinek', zatímco v novinách vycházely jedovaté karikatury, utahující si z dívek mediček.“
• „Trvalo pět let, než Anna s dalšími studentkami, které mezitím na školu také nastoupily, získala povolení z Vídně a roku 1900 díky tomu mohla složit zkoušky za celou dobu studia. Do Vídně nakonec nestačilo napsat, s takovouto prosbou se tam muselo osobně.“
• “Jste první žena-doktor lékařství na naší staroslavné univerzitě”...promována 17.3.1902. [25] Zvýraznila jsem já.

Tedy zhruba 800 let od založení první univerzity na evropském kontinentu. A cca 550

let od založení univerzity Karlovy. Když čtu historii studia Anny Honzákové, vzpomenu si

na epizodu z The Simpsons, kde student překonal všechny nástrahy osudu, vystudoval

univerzitu a nakonec, když drží v ruce diplom, přiletí orel, vytrhne mu diplom a uletí s ním.

Nějak bylo těch těžkostí zbytečně moc, zdá se mi.

• 1918 na Akademii výtvarných umění mohly začít studovat ženy.
• Jen tak pro zajímavost: zaslechla jsem v rádiu, že první profesorka chemie v ČR, na VŠCHT,  byla jmenována v roce 1956.

Nejstarší univerzita na území dnešních Spojených států, Harvardova,  byla založena v roce 1636 ([23], str.22 a 827). Tedy pouhých 16 let po vylodění 101 mužů, žen a dětí v Nové Anglii. ([23], 418 aj.)V kapitole 20, Vznik nové Ameriky, popisují autoři situaci zhruba 60.let 19.století: “ V tomto období se též výrazně zlepšila dostupnost vyššího vzdělání pro ženy. Již před občanskou válkou (1861-1865, moje pozn.) byly některé fakulty smíšené a státní univerzity na Západě byly obvykle už od začátku přístupné všem. Ale vysoké školy na Jihu a Východě je následovaly jen váhavě. Vassar (1865) byla jednou z prvních vysokých škol pro ženy, která poskytovala stejně kvalitní vzdělání jako nejlepší školy pro muže. V roce 1875 se v Massachusetts objevily dvě další vynikající školy pro ženy: Wellesley a Smith, která jako první stanovila stejné požadavky pro přijetí je studiu, jaké měly školy pro muže. To podnítilo  starší ženské fakulty, aby usilovaly o dosažení podobné úrovně.”

Já jsem střední a vysokou školu studovala v 60. a 70.letech. Populačně silné poválečné ročníky, baby boomers. V rodinách (nejen v té mé) se ještě říkalo: Pro ženskou jsou školy zbytečný, stejně se vdá. Byla jsem nejstarší z pěti dětí, nikdo doma mě od studia moc neodrazoval, ale taky nijak nepovzbuzoval ani nepodporoval. Když jsem začala studovat, řekla mi matka: Měla by ses vdát a mít děti. Rodiče neviděli ve vzdělání žádnou výhodu, vůbec, pro muže ani pro ženy. Za socializmu ostatně byly platy THP (technicko hospodářských pracovníků, tj, SŠ a VŠ) udržovány (velká chemička v ČR) na poměru myslím 1,1. A to jste začali vydělávat, pokud jste studovali VŠ, o 6-7 let (uvažuji všechna VŠ, tedy I medicínu a 1 rok vojenské služby) později než vaši vrstevníci, kteří se vyučili. Porovnání platů vysokoškoláků a dělníků v Británii a Německu, viz dříve.

• Ale ve školách byly děti, a to i dívky,  povzbuzovány ke studiu. A to všech oborů, i technických. Děti z dělnických rodin byly povzbuzovány ke studiu, organizovalo se jejich doučování. Ve škole, zdarma, taky jsem doučovala, sama z dělnické rodiny.
• Byla propagována představa, že ženy tzv.osvobodí Osvobozená domácnost. Šití, spravování, domácí práce. Polotovary pomohou při vaření. Dost ujetá představa o vaření a stravování se projevovala ve výstavbě bytů. Kuchyně byly malé, jíst se mělo v jídelně, u nás v bytě přes chodbu z kuchyně. Extrémně úchylná byla představa, že jídlo bude vařeno centrálně a distribuováno přes jakási okénka, kterými byty ústily do chodby činžovního domu. Viz Koldům (kolektivní dům) v Litvínově.  Naučila jsem se vařit, šít, plést I háčkovat. Už jen představa, jak hledám, kde a kdo (Internet tehdy nebyl), jdu tam, vysvětluju, (jejich zákazník byl jejich pán a pány oni neradi), jdu zpět, stojí to čas a peníze. A ještě se musíte dohadovat při zadání a reklamaci (s tou bylo nutno počítat). Takže udělat si leccos doma znamenalo ušetřit čas, peníze a rozčilování. 
• Přesto žádné stopy, málo žen dosáhlo proslulosti jako jejich vrstevníci muži. Ano, vím, namátkou Eva Syková, Helena Illnerová, z mladších Dana Drábová. Státní instituce, výzkumné ústavy. Nesnižuji jejich schopnosti. Ale mám podezření, že se dostaly do výzkumných ústavů více v době, kdy byly platy tak nízké, že pro muže byla práce tam málo atraktivní. Jakmile by byly platy vyšší, nebylo by pro ženy tolik možností. Prostě by nezbyly. V ostatních firmách, před rokem 1989 vlastně jen státních, se mluvilo sice o stejných právech mužů a žen, ale ve skutečnosti se to nedodržovalo.e Stejně jako spousta ostatního. Jen se o tom mluvilo. Dnes se o tom ani nemluví. Pamatuju, jak se oslavoval Mezinárodní den žen. Šéf promluvil něco otřepaných frází, jak u nás ženy mají stejná práva jako muži, že švýcarské ženy nemají volební právo. (Údajně od roku 1971 mají ženy ve Švýcarsku volební právo na federální úrovni. Jednotlivé kantony toto právo přiznaly ženám v letech 1958-1990).  To bylo obzvláště oblíbené téma. Popilo se, pojedlo, nějaká ta kytička. A potom zase jako obvykle.
• Bylo to nedomyšlené jako dnešní vylučování. A především, bylo to, jakoby navztek starému Rakousku, kde platilo Co je psáno, to je dáno. Rovná práva byla sice psána, ale nebyla dána. Typický double think. Něco jiného se myslí, něco jiného říká. V románu 1984 říká “O'Brien: Cokoli strana považuje za pravdu, je pravda.”
• Dnes se stát o tohle nestará, vylučování je spíš na iniciativě jednotlivců. Nikdo je nepovzbuzuje, neodrazuje ani netrestá. Ústava deklaruje rovná práva všem, tedy bez ohledu na věk, pohlaví, … Ale kde jste vy a kde je ústava? Proto schopné ženy hledají samy. Zahraniční firmy jsou v přístupu k ženám vstřícnější. V některých profesích si nedovedu představit v ČR, že by ženy dělaly kvalifikovanou práci, na kterou vystudovaly. Nevím, jaké jsou poměry v IT firmách, ale asi to není práce pro ženy dost obvyklá, když o ní psal Dnes 5.6.2012, str.6B zaměstnání: Veronika Štorková, 35, systémová inženýrka v Cisco, pracuje ve Velké Británii. Práce ji baví. Kdysi jsem četla rozhovor se Slovenkou, která  pracuje v Google. Petra Cross, dříve Popluhárová. Na Slovensku jí prý radil profesor na VŠ, ať se místo studia vdá a má děti.
• To je ten rozdíl v myšlení a přístupu. Západ a východ. Podobně v kritice. Tady bývá jedinou odpovědí napadení toho, kdo se odvážil kritizovat. Buď je to argumentum ad hominem (“k člověku”) advokátů (“diskutující se snaží vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na oponentovy vlastnosti, jednání, na jeho skutečné či domnělé nedostatky”, Wikipedia) nebo dětská obrana (která možná byla prapůvodcem těchto argumentů ad hominem). Připomíná mi to mé dva synovce, kterým jejich babička řekla Vy musíte bejt pořád v opozici. Oni nakročili, připravení k útěku, ukázali na ni prstem a řekli jí: Ty, ty jsi opozička. Pěkné slovo, opozička. Jejich.

Citovaná literatura:

[22] Štrbáková Soňa, Zeny ve vědě v letech 1840-1989, 5.3.2008

http://www.veda.cz/article.do?articleId=22769

[23] Tindall George B., Shi David E., Dějiny států, USA, Nakladatelství Lidové noviny, 1994, str. 22, 418, 827

[25] Wallerová Radka, 13.10.2012,

 http://ona.idnes.cz/anna-honzakova-011-/zdravi.aspx?c=A121011_110739_zdravi_pet

Pokračování příště. To be continued.