Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„ … „Ale co by o nás řekla Evropa, prosím vás?“

4. 03. 2015 12:45:21
"Zato teď o vás náramně hezky mluví! Kdyby záleželo na mně, zmlátil bych taky celou Evropu.“ Neudržel jsem se a propukl v smích. "Za co se chcete tak přísně vypořádat s Evropou, Vaše Excelence?“

"S Evropou? Proboha, copak má ta stará hříšnice na kontě málo nespravedlnosti a přečinů? Marnotratnost, floutkovství, útočnost, a co dělných rukou bylo kvůli té její zatracené civilizaci odtrženo od pluhu a ničí státní výzbroj – aby jí nebylo za co napráskat! Pořádně napráskat by potřebovala!“

"Jenom jestli se dá.“

"Hlouposti! To se ví, pozvat ji k tomu diplomatickou cestou, tak se nedá, ale vykřičet to po celém Rusku ... Vytáhneme s větvemi jako Birnamský les a všechny přepereme, Slovany osvobodíme, dobudeme Cařihrad, ustavíme Pařížskou gubernii a šuškálka Děrgalského tam dosadíme jako gubernátora.“

"Na Pařížskou gubernii snad už je zbytečné myslet, když tam hospodaří Bismarck a Moltke.“

"Co jsou zač ti vaši Bismarck a Moltke?“

"Geniální lidé.“

" Nesmysl, prosím vás, všechny je porubáme"

Zapochyboval jsem o tom a vyzdvihl skvělou organizaci německých branných sil a vzdělanost jejich velitelů.

"Nesmysl,“ ohradil se generál. „Ať jsou sebemoudřejší a sebeučenější, my je stejně porubáme.“

"Ale jak?“

"Tak, že oni tam s těmi svými mozky a tituly všecko vypočítají , a my jim vyvedeme takovou hloupost, že zůstanou stát s otevřenou hubou. Tam, kde bychom měli podle jejich propočtů být, nikdo z nás nebude, a kde nás budou nejmíň čekat, tam se zčistajasna objevíme, porubáme je a do Berlína dosadíme za gubernátora Děrgalského. Jakmile půjde diplomacie stranou, ihned je porubáme. Ech ti diplomati! Dřepí a zhlížejí se ve svém kalamáři jako Narcisové, zatímco aktivní generálové plesnivějí a otékají z hladu.“ Nikolaj Semjonovič Leskov: Fatální dobrodružství strýce Oresta, Lidové nakladatelství, vydavatelství Svazu československo-sovětského přátelství, Praha, 1981,Str.160-161

Číst klasiky není ztracený čas. Ale k tomu asi musí člověk dojít. To nejde vnutit. Klasika je prostě něco, co, jak s údivem zjišťujete, je aktuální pořád. Nejlepší objevy (a možná jediné) jsou nečekané. Jako v šachu braní en passant, mimochodem. Jdete a přitom, volitelně, berete. Kdysi jsem si pustila rádio a tam byla jakási hra. Poslouchala jsem s čím dál větším zájmem. Bylo to opravdu aktuální. Teprve na konci jsem zjistila, že to byl Ostrovský. Podobně jsem objevila Čechova. Náhodou, když jsem neměla co poslouchat k žehlení. A byla jsem překvapená. Ne, že bych o existenci Čechova nevěděla. Ale škola mi vzala jakoukoli chuť něco z něho číst. Potom jsem přečetla snad všechny jeho povídky, slyšela jeho hry. Silně na mně zapůsobil Pavilon č.6. Když jsem si listovala v Leskovovi, překvapilo mě, jak trefné jsou jeho postřehy. Mám ho už mnoho let; to, co se mi zdálo trefné, mám označené. Ale zjišťuji, že s věkem se rozsah toho označeného zvětšuje. A objevuji tedy pasáže, kterých jsem si předtím nevšimla.

Tenhle blog a mnoho dalších mám rozepsaný už několik dnů. Včera jsem si koupila Respekt 10/2015, stačila ho zatím jen prolistovat a přečíst dva články. Putinův hlas v Česku a Tvůrci ruské duše (recenzi knihy Martina C.Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity). Tou knihou jsem už listovala v knihkupectví. V recenzi (jejím autorem je Martin M.Šimečka) mě zaujala tato pasáž, cituji: „ ...Pro čtenáře, který strávil mládí četbou Dostojevského či Tolstého a z jejich knih si vytvářel představu o Rusku, má Putna doporučení číst neprávem opomíjené další autory: od Nikolaje Leskova přes Ivana Turgeněva až po filozofa Nikolaje Berďajeva nebo třeba současného spisovatele Vladimira Sorokina . ... “ Sorokin občas do Respektu píše. Jeho knihy Telurie a Deník opričnika jsem nečetla jen proto, že mám rozečtené dříve koupené zajímavé knihy. Čtu hlavně anglicky a to mi trvá déle než česky. Má to ale zase tu výhodu, že jak má každá kniha jinou slovní zásobu, člověk musí hledat a víc přemýšlet. Pochopit kulturní podhoubí, souvislosti. Angličtina je jazyk rychle se vyvíjející.

I já si myslím, že existuje víc nedoceněných ruských (a sovětských) spisovatelů. A číst je není ztráta času. Slepota není dobrá. Ani slepá láska. Ale ani slepá nenávist. Poznat, pochopit a podle toho jednat. Pravda, Rusko je jaksi mimo, moc se o něm, kromě výbojů, neví a nezajímá, pozornost je obrácena k Západu. Teprve když se něco děje, obrací se pozornost, s překvapením, na Východ. Možná proto je to překvapení, po dlouhé době, kdy se nic moc tragického nedělo. Prostě Rusko je taková černá skříňka. Neví se, co do ní vstupuje. Občas, právě v těch excesech, se ví, co z ní vystupuje. Z toho se usuzuje, jak to tam funguje. Protože Rusko bylo a je uzavřený systém. A zřejmě i bude. Z hlediska termodynamiky je uzavřený systém systém, který nevyměňuje s okolím hmotu ani energii. Možná proto se ty excesy podceňují. Myslím, že to není náhoda. Že spodní vody historických souvislostí budou tyhle excesy přinášet pořád. Snažím se vnímat Rusko objektivně. A nemám z toho dobrý pocit. Mám obavy. Z dalšího vývoje a směřování Česka. Zažila jsem 21.srpen 1968, shodou okolností v Železné Rudě, na hranicích. Na mé první dovolené v životě. Co se děje, jsme se dozvídali z vysílání londýnského rozhlasu, český nevysílal. A po mnoha letech jsem zažila odchod ruských vojsk. To už zprostředkovaně, z médií.

Leskova jsem objevila už před mnoha lety. Kniha, ze které jsem citovala, vyšla v roce 1981 a vydalo ji vydavatelství Svazu československo-sovětského přátelství. Nedá se tedy podezírat z podvratných úmyslů (sebe) poškozování. Citovala jsem z ní už dříve, viz můj blog zde A jaký byl mýval? , publikováno 7.11.2011. Nikolaj Leskov se narodil 4.(16.) února 1831, v úřednické rodině. Zemřel 21.února (5.března) 1895. Z doslovu: „ ... Díky strýci, který byl profesorem medicíny, se seznámil s kyjevskou inteligencí. Velkou důležitost pro Leskova jako autora mělo několikaleté zaměstnání u obchodní společnosti . Procestoval celou Rus a důkladně poznal všechny problémy hospodářské, sociální a kulturní. Odtud vedle zážitků z vesnického dětství a z pobytu v Kyjevě čerpá impulsy Leskovova tvůrčí fantazie....“


To be continued.

Pokračování příště.


Autor: Pokorná Mirka | středa 4.3.2015 12:45 | karma článku: 10.58 | přečteno: 700x

Další články blogera

Pokorná Mirka

Drobná úvaha o zákonech

Všichni jezdí v autech, proto se nikam nedostaneme. Na všechno jsou zákony. Je jich nepřehledně mnoho. Proto si každý dělá, co chce. A ti, kteří nemají dost peněz na fikané právníky, budou občas potrestáni. Lépe nahodile.

6.9.2017 v 15:12 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 319 |

Pokorná Mirka

Miloš Zeman a rok 1989

Vždycky znovu. Přemýšlím, proč vždycky znovu se objeví něco jako revoluce, snaha o obrodu nebo jak se to dá nazvat.

6.9.2017 v 9:33 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 461 |

Pokorná Mirka

Zaprdlost na jednom místě a stěhování

Od konzervativních slonů - přes Boženu Němcovou - život na zámku Jemniště mezi dvěma výpravami turistů - po lov afrických kočkodanů.... " ten, kdo jakživ nikde nebyl, také nic neví: / neb na peci valený nikde není vážený"

10.8.2017 v 21:47 | Karma článku: 6.80 | Přečteno: 336 |

Pokorná Mirka

Poezie v kuchyni

Některé mé kuchařky jsou notně staré. Když říkám notně, tak třeba z roku 1944. Namátkou: Tajemství malochovatelské kuchyně, podle které jsem kdysi připravovala králíka tak, aby nesmrděl.Knížky o koření a bylinkách. Jídla ze soji

26.6.2017 v 1:29 | Karma článku: 5.41 | Přečteno: 143 |

Další články z rubriky Ostatní

David Gruber

Má člověk v rukách mobil, nebo mobil ve svých pařátech člověka?

Kdo koho ovládá? Kdo komu poroučí? Vliv moderní komunikační techniky, internetu, mobilů na zblbnutí a snižování vzdělanosti lidí, na jejich stále větší roztěkaný neklid, se jeví čím dál zřetelněji.

22.9.2017 v 13:53 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 194 | Diskuse

Libuse Palkova

Jaderná elekrárna

Vyhlašuji soutěž o nejvhodnější nápis na bránu Temelínské jaderné elektrárny. Podmínkou je, aby se jednalo o titul nějaké knihy, povídky či básnické sbírky.

22.9.2017 v 13:05 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 291 | Diskuse

Pavel Hruban

Prorok dnešní doby

Anglický novinář a spisovatel Gilbert Keith Chesterton je znám svým jasným úsudkem a schopností přesně a vtipně popsat to, co viděl, třebaže to mnozí ještě neviděli nebo vidět nechtěli. Dnes nám jeho myšlenky nastavují zrcadlo.

22.9.2017 v 11:50 | Karma článku: 12.53 | Přečteno: 329 | Diskuse

David Hyšpler

MÁÁÁSLO!

Rok 2018 Psychiatrické léčebny jsou plné lidí, kteří nesehnali máslo za 40! Celosvětový řád se hroutí! Zednářské lóže jednají o dalším zdražení másla. "Půjdeme až na 80 korun!"

22.9.2017 v 11:45 | Karma článku: 9.47 | Přečteno: 397 | Diskuse

Pavel Vrba

Kterak se pí. Columbová rozhodla řešit společenské nešvary.

Včerejší den pro mě byl poněkud náročnější, nejen díky cestování, ale i celodennímu jednání. A tak, když jsem se vracel zpět, těšil jsem se na svůj oblíbený relax a především, nějaký chutný pokrm.....

22.9.2017 v 11:45 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 467 | Diskuse
Počet článků 225 Celková karma 7.96 Průměrná čtenost 676
Snažím se žít, neudílet nevyžádané rady,... Prošla jsem pár místy a profesemi. Nebyla jsem nikdy v žádné politické straně. Část toho, co mě zajímá a napadá, publikuji tady.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.