Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bez obrázků

1. 02. 2015 16:44:54
Vážení čtenáři, budete-li poslouchat rádio, stanici Vltava, zjistíte, že století vývoje před vámi nebyla ztracena. Jsou tu ještě lidé, kteří čtou, poslouchají hudbu, chodí na výstavy. A přemýšlí.

A to dokonce čtou knihy, které byly napsány v minulých stoletích, poslouchají starou hudbu a dívají se na staré obrazy.

Prostě že jsou oblasti, které zatím nepokryl marketing, móda a design. Že tedy nejsou jen věci vytvořené teď. Že prostě kdysi psali, skládali hudbu a malovali obrazy z nějakého vnitřního popudu, ne proto, že tu byla nějaká tzv.nika, která nebyla obsazená. A že postavy v knize nejsou vybrané tak jako členové dívčích a chlapeckých kapel. Tedy aby se uspokojil vkus více skupin čtenářů, posluchačů nebo diváků.

Taková Paní Bovaryová, Anna Karenina, to by nebylo nic pro nás. Ženská! Jedna ženská! Málo sexu. A Čechov? Sex někde vzadu, skrytý.

Nebo nějaký melodramata s antickejma námětama, nějakej Dido a Aeneas, nějakej Autoportrét se Saskií na kolenou. Rozhodně ta Saskia nebyla anorektička.

Celkové zhrubnutí mravů a nesnášenlivost jsou dost děsivé. Pokud to nevidíme, vidí to okolí.

Dva tisíce let existuje křesťanství. Ta doba jak kdyby nebyla.

Z TV se nic moc, kromě nových zpráv, nedozvíte. Tedy z české TV, kdysi jsem sledovala BBC World a to bylo zajímavé. V TV se rozpatlávají chudé náměty. Nebo rozplizle inscenují témata, která vypadala slibně. Třeba seriál První republika. Viděla jsem první asi tři díly, těšila jsem se na další, potom jsem začala mít pochybnosti o různých detailech, potom se seriál začal zaplňovat zbytečnými ilustracemi, které vycpávaly hluchý čas (třeba masopustníí průvod maškar), později jsem neviděla pár dílů, potom náhodou jeden díl s rozvleklými oslavami dožínek, jak kdyby někdo potřeboval zaměstnat soubor písní a tanců. Potom mi to přišlo samoúčelně zamotané a rozplizlé a přestalo mi vadit, že to nevidím. Stalo se tam toho žalostně málo. Potom jsem se přestala dívat vůbec. Náhodou jsem viděla jeden díl, bylo to někde úplně jinde, asi tak, jako kdybych se dívala na seriál Ulice po pauze několika měsíců. Přišlo mi to hodně vykonstruované a bezdějové (třeba policejní vyšetřování). Nemám TV, občas ji, při návštěvách, sleduju. Těch pár seriálů viz výše a ještě několik dalších, třeba Rezidentura, jsem sledovala.

Rozhlas je mnohem zajímavější a obsažnější. Vzpomenu si často na obal CD s filmem Woodyho Allena. Rodina, dosti početná, dosti společensky oblečená, sedí doma a poslouchá rádio.

  • Publicistické a analytické Rádio Plus, bez hudby a reklam. Každý den 16-24 hodin. Ve všední dny od 17 do 18 hodin Den s ... Každý den jiný moderátor, střídá se jich celkem 5, přehled zpráv, analýzy událostí z domova i ze světa. Každý den Radiofórum – beseda, můžete se také zapojit telefonicky.

  • Studio Zet s hudbou a reklamami, dosti prkennými. A neustále se opakujícími pořady. Přesto, že vysílá každý den jen 8-11 a 13-16 hodin, nějak to nestačí zaplnit; dost často se mi stává, že slyším opakování pořadu. V sobotu a neděli raději přeladím, protože opakování je už neúnosné. Jeden rozhovor rozstříhaný na několik různých kusů, aby toho bylo víc.

  • Rádio Vltava, s četbou na pokračování každý den 18.30-19 hodin, slyšela jsem tam zajímavé věci. Četba na pokračování (třeba před vydáním četba na pokračování z knihy 1914) nebo dramatizace (Dumas, Waltari, ... ) v neděli dopoledne. Divadelní hry v sobotu odpoledne (klasika i moderní hry, třeba Josef Topol. V sobotu dopoledne různé pořady, mj. Informace z kultury z celého světa. Shakespearovy hry se hrají už několik nstoletí, ale letos prý poprvé hrál opravdový černoch, ne začerněný běloch. O čem to svědčí? Pokud by jste byli černoši, asi byste to spojili se svou minulou zkušeností a řekli, že o ...

Pokud čtete, vychází toho hodně. Až nepřehledně hodně. Někdy mi to připadá jako textáž, obdoba metráže. Text, který se utká a potom se z toho stříhá podle potřeby a prodává se to. Na vydání velkého českého románu, jak jsem slyšela literárního kritika, se ještě čeká. Asi 20 posledních let. Můžete zkusit. Ženské romány-potvrzování vlastních, vetšinou chudých životních zkušeností čtenářek. Říká se tomu potvrzování stereotypů. Tímhle asi svou situaci ty ženy nezmění. Zamilovala se, vdala se a teď čte romány, neb život je tak jednotvárný ... Týrané nebo lhostejností opečovávané ženy, které čtou o jiných takových. Když ono je to tak realisticky popsané. Ano, ono je to prožívané. Trochu s rozkoší, viz Simona Monyová, jak se ukázalo po její vraždě.

Prostě jsem jen chtěla říct, že není jen současná doba, že stojí zato vypnout televizi a kouknout i na něco jiného. Třeba na knihu. Nějaký koncentrát, ne řidinu. Nemám TV pět let a těch několik málo pořadů mě nepřesvědčilo o tom, abych si ji pořídila. Je spousta zajímavých knih atd. V angličtině třeba, knihy které nebyly a mnohé nikdy nebudou přeloženy do češtiny, ... Tolik času, co vám zbyde, nikde nekoupíte. Ale reklamy na to žádné nejsou. Přesto, že váš čas je mnohem cennější než všechny ty, jak říkala jedna vzdělankyně, reklamované věci. No, zatím jen inzerované, reklamované budou (případně) až později. S mnohem menším halasem a publicitou.

Pustila jsem si BBC. Tam zpěv jako v kostele, potom se mi zdálo že jako na procesí (viděla jsem kdysi film Procesí k Panence a na náměstí Svobody před pár lety zahlédla zadní voj nějakého procesí). Ale ne. Byl to zpěv fanoušků na fotbalovém stadionu.

Ticho je blaho-dárné. A léčivé. A zdarma. Zatím. Pokud vím, o zdanění se neuvažuje. Ale jednou to bude luxus a pak přijde ta vhodná doba.

Autor: Miroslava Pokorná | neděle 1.2.2015 16:44 | karma článku: 8.23 | přečteno: 329x

Další články blogera

Miroslava Pokorná

Poezie v kuchyni

Některé mé kuchařky jsou notně staré. Když říkám notně, tak třeba z roku 1944. Namátkou: Tajemství malochovatelské kuchyně, podle které jsem kdysi připravovala králíka tak, aby nesmrděl.Knížky o koření a bylinkách. Jídla ze soji

26.6.2017 v 1:29 | Karma článku: 5.34 | Přečteno: 126 |

Miroslava Pokorná

Takové beztvaré cosi

Nejspíš by se tomu dalo říkat hrouda. Asi z hlíny. Vystrčí vás s tím přede dveře. Ukaž, co umíš. Lze s tím naložit různě.

28.4.2016 v 14:08 | Karma článku: 6.15 | Přečteno: 274 |

Miroslava Pokorná

Trest

Byly doby, kdy bylo vězení pouhým čekáním na vlastní trest (stětí, vyhnání apod.). Dnes je věznění drahý špás, paradoxně placený i z daní postižených nebo jejich rodin.

27.4.2016 v 12:39 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 298 |

Miroslava Pokorná

Není nic staršího než včerejší noviny?_16

Rusko-trochu jinak. Matematika a ženy. Předčasný pohřeb, inscenovaný. Váš pohřeb podle vašeho přání. Náš podle našeho.

19.6.2015 v 13:18 | Karma článku: 5.89 | Přečteno: 307 |

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Kdo hledá, najde?

Čekáte na toho pravého? Brouzdáte na seznamkách? Vkládáte úsilí najít vaši druhou polovinu? To, co vám chybí? Toužíte se opět zamilovat?

23.7.2017 v 12:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 79 | Diskuse

Helena Vlachová

Vězňům bych mzdy nenavyšovala

Když se někdo ocitne ve vězení, ocitne se tam zaslouženě. Zaslouženě za to, že páchal trestné činy tak dlouho, až musel jít za katr

23.7.2017 v 9:05 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 324 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Rozkaz zněl jasně: žena s koženou brašnou nesmí projet!

Napínavými příběhy se jen hemžím. No, ona je to v podstatě taková mravenčí práce, blogy a zase blogy ... nu tedy dobrá.

23.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 724 | Diskuse

Libuse Palkova

Pro jedny terorista pro jiné hrdina

Generálu Mašínovi byl restituován majetek, četla jsem nedávno. No spíš jeho potomkům, napadne mnohé, jemu už to není nic platné..

23.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 18.33 | Přečteno: 697 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Čas táborových letních lásek

Na vnitřek víka sbaleného kufru na tábor si nalepit seznam věcí, přibalit krémy, čepici proti slunci a do seznamu to připsat. Ale žádná holka tam nepřipíše sbalenou tajnou naději, že by se na táboře mohl vyloupnout kluk...a láska

22.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 432 | Diskuse
Počet článků 222 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 679
Snažím se žít, neudílet nevyžádané rady,... Prošla jsem pár místy a profesemi. Nebyla jsem nikdy v žádné politické straně. Část toho, co mě zajímá a napadá, publikuji tady.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.