Co to znamená, když se řekne starý. Glimpse znamená česky letmý / zběžný pohled. Další význam je ponětí, náhlé pochopení.
V mém Slovníku spisovné češtiny jsou u hesla Starý (jako přídavné jméno) vyjmenovány tyto významy (v tomto pořadí):
- jsoucí v závěrečném období života, vysokého věku (X mladý)
- jsoucí určitého věku, (o věci) vytvořený před určitou dobou
- v stáří obvyklý, stáří vlastní (X mladý)
- (o věci) vytvořený před delší dobou, dlouhým užíváním opotřebovaný, bezcenný (X nový)
- jsoucí dávného původu (X nový)
- zastaralý, nemoderní
- dávno známý, často opakovaný
- předešlý, bývalý
- dávný (X nový)
- stejný jako dříve, původní, obvyklý (X nový)
- delší dobu něco konající, osvědčený, zkušený
myslím, že:
- prvních 9 významů je u nás stáří připisováno,
- význam 10. se mi zdá jaksi neutrální, naplnit ho lze významem, jaký chceme,
- význam 11.se připisuje možná (některým) firmám. Určitě ne (aspoň v ČR) starým lidem. Namátkou, název starý už v názvu firmy, míněno jako doporučující: Prazdroj (=Urquell), Staropramen, u názvu firmy Since 1948 … (Od r.1948 … ). Třeba uvnitř mé kožené bundy (český výrobce) je visačka „1957 Legendary jacket Firenze“(číslo 1957 je největší, asi 4x větší než ostatní písmena).
Nevidím důvod, proč by nějaký člověk inzeroval svůj věk.
Při hledání práce je handicapující už věk okolo čtyřicítky.
Pokud by hledal práci ještě starší člověk, potom by svůj věk spíš tajil; nepovažoval by ho v tomto případě za výhodu.
Pomohlo by, kdyby si lidi psali do životopisu třeba Since 1948 (rok uvedení mé firmy na trh), jako třeba u firem? Jako doporučení zkušenosti, spolehlivosti a asi i kvality (značka už vydržela dost dlouho)? Rozhodně to nefungovalo. Zkoušela jsem to. A proč ne? I člověk se může zlepšovat, jako výrobek staré značky.
Mladý neznamená automaticky žádané a žádoucí vlastnosti. Tedy schopný, aktivní, flexibilní atd. Kdyby to tak bylo, nemusely by se pro mladé lidi konat žádné pracovní pohovory. Protože by všichni měli ty předpokládané vlastnosti, mohli by být automaticky přijati (občas i mohly být přijaty). A to hned, bez zdržování nějakými pochybnostmi a testováním.
Stejně tak starý (od jakého věku vlastně?) neznamená automaticky opak. Tedy neschopný, pasivní, rigidní atd. To zcela určitě neplatí. Ale u starších lidí (řekněme nad 40 let) se automaticky nálepka věk a tomu odpovídající schopnosti (neschopnosti) dává. A nálepka se přijímá bez pochybností a (zbytečného) testování.
Asi nejvíc jsem v reklamě viděla různé animované figurky, které mluví pitvornými hlásky. Takže děti můžou získat představu, že bakterie jsou velmi barevné a bojí se spláchnutí. Třeba děti nebudou chtít splachovat na WC, aby nezabily ubohé bakterie. Ale co já vím. Nemám televizi a vidím ji jen občas, při návštěvách. Třeba někdy vysílají inteligentnější reklamy (třeba). Jínak mi reklama připadá jako šíření stereotypů a předsudků: lidé se dělí podle věku do kategorií. Pokud se někde v reklamě (kde se zdůrazňují žádoucí vlastnosti) objeví člověk, potom mladý a hezký člověk. Věk nad 40 nemá asi atraktivitu. Pro reklamu neexistuje.
Kategorie 60+ se v reklamě, plné předsudků, vyskytuje. V koncentrované podobě by to vypadalo asi takhle: Dva staříci, on a ona, jedou za peníze z důchodového pojištění a úroky z banky na víkendový pobyt do lázní. (Nikdo jiný by tam nejel, tak vezmeme zavděk staříky). Mladý hezký manažer/hezká manažerka (žádné jiné typy lázně na takových pozicích zřejmě nezaměstnávají) je přivítá. Přijdou na pokoj, tam už je připravená pozornost od vedení - balík inkontinenčních pomůcek a lepidlo na zubní protézy. Na nočním stolku leží stoh letáků - slevy ve všech místních supermarketech. Kupon na mimořádnou slevu 20% přiložen. Jako pozornost podniku. Taška na kolečkách je k dispozici na recepci lázní. Večer je přichystaná předváděcí akce. Zatím ne urny, rakve, balzamování a služby pohřebních ústavů.
Ne, (ne) děkuji.
Čtu teď zajímavou knihu: Nassim Nicholas Taleb, Antifragile. Things that Gain from Disorder, Penguin Books 2013. Na jejím konci je zajímavá bibliografie a definice použitých pojmů. Zaujalo mě těch pojmů víc, zde uvádím jen dva ze str.431, ve svém českém překladu:
„ Cherry picking (česky asi vybírání třešniček): Z dat se vybírá, co slouží k tomu, aby dokázalo něčí záměr a ignorovalo nesouhlasné prvky.“
„Narrative Fallacy (česky mylný názor, klamné svědectví):Naše potřeba odpovídat nějakému příběhu nebo vzoru/modelu/šabloně (=pattern), řadě souvislých nebo nesouvislých fakt. Statistickou aplikací je data mining.“
Což můžete samozřejmě aplikovat i na můj přístup. Zvláště pokud nesouhlasíte.
„ … A jsou obyvatelé tohoto města, kteří hned zasedají a píší do rubriky 'Čtenáři nám píší', anebo se doma zamknou v bytě a v bytě se zamknou do pokoje a v tom pokoji se zamknou do almary a tam vyřvávají všechno to, co by řekli odpovědným osobám, co ale jim nikdy neřeknou. A nakonec ti nejhodnější a nejspravedlivější obyvatelé tohoto města děkují prozřetelnosti, že nemají moc, protože vidí sebe sama, kdyby tu moc měli, jak by zřizovali pojízdné popravčí čety po způsobu starých krajských popravců a vykonávali ortely na místě a hned. … “ Sebrané spisy Bohumila Hrabala 1-19, Hrabal 1991-1997, 5: 212-213. Citováno in Miloslava Slavíčková, Hrabalovy literární koláže, Akropolis 2004, str. 162-163
