Od konzervativních slonů - přes Boženu Němcovou - život na zámku Jemniště mezi dvěma výpravami turistů - po lov afrických kočkodanů.... " ten, kdo jakživ nikde nebyl, také nic neví: / neb na peci valený nikde není vážený"
Jak jsem slyšela na Radiu Česko, sloni jsou velmi konzervativní, nemají rádi změny. "Slonům stačí k vyvedení z klidu i zdánlivá maličkost. Třeba větev, která spadne na cestu, může způsobit, že po ní odmítnou chodit." Chovatelé na slony nemluví česky, protože čeština je těžká. „Na naše sloní samice mluvíme směsicí angličtiny a sinhálštiny a na našeho sloního samce mluvíme vietnamsky, anglicky a německy. Povely si slon přiveze, odkud přichází," dodává chovatelka. Na slony se mluví směsicí jazyků "- aby rozuměli, když se přestěhují."
Zdroj: http://ona.idnes.cz/jeste-ze-nam-do-zamku-nastehovali-lenina-rika-hrabenka-sternbergova-1ps-/spolecnost.aspx?c=A120309_112022_spolecnost_job
Božena Němcová se za 25 let manželství stěhovala 20 x. 10x v Praze a 10x mezi městy. Tedy skoro každý rok manželství. Narodily se jí 4 děti, krátce po sobě. Jenom ten kdo se stěhoval víckrát během svého života, má představu, jak frustrující to muselo být. Nejen balení a rozbalování věcí zabere čas, do toho pobíhání dětí a musíte se o ně nějak postarat. Musíte si zvyknout v novém prostředí, najít si své obchody, ... V podobné situaci asi zminimalizujete množství věcí. Zredukujete na nejnutnější. .. Lidi, co sedí na jednom místě, jak s bydlením, tak prací a vztahy, si nedovedou představit nic jiného a kritizují všechno co přesahuje jejich omezený obzor. Nejen kritizují, ale považují to za nemožné.
"Ze začátku jsme bydleli v jedné z expozic, kudy šla prohlídková trasa. Když se nahlásila prohlídka, museli jsme se vystěhovat. Naházet věci do sekretářů, schovat pyžamo, odnést miminko," vypráví Petra Sternbergová. Sternbergovi začali zámek Jemniště postupně opravovat. (OnaDnes, 11. března 2012)
" Alfred Brehm zanechal...historku o technologii lovu kočkodanů v Západní Africe - do prázdné kokosové skořápky se vydlabe otvor tak veliký (či malý), aby jím prošla opičí ruka v nataženém, nikoli sevřeném stavu a tato nádobka s příslušným vnadidlem, nejčastěji vařenou rýží, se upevní na okraji pralesa. Lovec překvapí kočkodana právě v okamžiku, kdy se potravy zmocnil a vzhledem k neschopnosti jednou uchvácené pustit, zůstane v pasti vězet a jeho další životní cesta směřuje buď na trh, či do domorodé kuchyně. Zdá se, že uvedený jev je u primátů včetně člověka univerzálnější, než se obecně má za to. Lze říci, že veliké množství komplikací i duševních poruch a strádání vzniká právě z tendence jednou uchvácené (ať už na jakékoliv rovině) držet a nepustit. V zásadě se jedná o projev nedůvěry vůči světu a zejména sobě samému, že se záhy podaří zmocnit něčeho podobného, či dokonce lepšího. ... To, co chceme za každou cenu udržet, za každou cenu i udržíme. Jen z toho, jak byla "každá cena" vysoká, se nám zatmí před očima, až nám lovec přehodí přes hlavu jutový pytel." Stanislav Komárek, Hlavou dolů Druhá kniha esejů o přírodě a společnosti. Vesmír Praha 1999, str.122-123
Zdravím ze Šalingradu, jak prý se říká Brnu.
Stalingrad se jmenoval podle soudruha Stalina, ten podle Stal (i v ruštině =ocel)
Leningrad se jmenoval podle soudruha Lenina, ten podle řeky Lena
Šalingrad se jmenuje podle ... (Že by soudruha Šalina, ten podle slova šal (=šálení)?).
